Zdroj: časopis Odpady, číslo 3/2025.
Datum zveřejnění:
V souvislosti s omezením skládkování po roce 2030 budou především obce a města muset mít vyřešenou odpovědna otázku, jak dále nakládat se svým odpadem. Nejen o tom, co municipalitám už dnes může v tomto smyslu nabídnout společnost Recovera Využití zdrojů a. s., jsme hovořili s jejím generálním ředitelem Petrem Pánkem.
V úvodu rozhovoru Ing. Petr Pánek, BA, připomněl, že společnost Recovera Využití zdrojů jako součást skupiny Veolia umí nabídnout zcela konkrétní technologické řešení pro nakládání s komunálním odpadem mimo skládkování. To spočívá v přepracování směsného komunálního odpadu na palivo pro energetické využití. Komunální odpad přitom prochází procesem vytřídění recyklovatelných a využitelných složek v souladu s hierarchií nakládání s odpady.
■ Můžete to, pane generální řediteli, upřesnit?
Veolia Energie již nyní provozuje multipalivový kotel, který městu Přerov dodává teplo z upraveného a vyseparovaného komunálního odpadu (tuhého alternativního paliva). Intenzivně pracujeme na přípravě linky, která přímo v lokalitě teplárny bude vyrábět palivo z nerecyklovatelných odpadů. Máme za sebou posuzování vlivu na životní prostředí, první schvalovací a projekční fázi a v roce 2025 chceme mít stavební povolení a integrované povolení. Vlastní realizace bude časována tak, abychom měli již před rokem 2030 technologii plně v provozu. To je tedy to konkrétní technologické řešení, se kterým za městy a obcemi přicházíme. K tomu máme a dále rozvíjíme důležitou infrastrukturní podporu v podobě sítě logistických center a zařízení na předúpravu a recyklaci komunálních i průmyslových odpadů po celé republice.
■ Jaký je obecně potenciál energetického využití odpadu v kontextu obnovitelných zdrojů energie v České republice?
Je třeba si uvědomit, že z nás se stále skládku je více než 40 % u vyprodukovaných komunálních odpadů. Bohužel, skládkování - tento v hierarchii nakládání s odpady nejníže postavený způsob, je totiž v ČR aktuálně ekonomicky nejvýhodnější. Zařízení pro energetické využívání odpadu je v ČR pouze pét (ZEVO v Liberci, Plzni, Praze a Brně a zmíněný multipalivový kotel v Přerově) a jejich kapacita naprosto neodpovídá potenciálu produkce odpadů, která i přes veškerou snahu maximalizovat třídění a recyklaci zatím neklesá. Přitom v aktuálním kontextu výroby energie má energetické využívání odpadů logické místo a bude správně doplňovat jiné alternativní zdroje, jakými jsou například fotovoltaické nebo větrné elektrárny. 1 v návrzích nového Plánu odpadového hospodářství POH 2025+ najdeme energetické využití odpadu jako jeden z klíčových způsobů nakládání s komunálním odpadem po roce 2030. Nesmíme zapomenout, že velkým potenciálem pro energetické využití odpadu jsou i průmyslové odpady, zdravotnické odpady a částečné také odpady kategorie nebezpečné. I v zařízení pro odstranění těchto odpadů se vyrábí teplo a elektrická energie.
■ Když jste zmínil Plán odpadového hospodářství, jak jste spokojen s jeho vývojem a náplní?
Jsem rád, že návrh POH 2025+ je moderní dokument, který směruje k oběhovému hospodářství, přitom ministerstvo drží realistickou prognózu produkce jednotlivých druhů odpadů, a to podtrhuje existující a v dokumentu čitelný infrastrukturní deficit klíčových koncových technologií. Některé věci bych přece jen dokumentu vytknul, například právě ty související s energetickým využíváním odpadu, stejně jako ne zcela jasné zavádění poplatků v této oblasti. Celkově je však důležité, že plán je dostatečné ambiciózní a motivující k rozvoji moderních technologií odpadového hospodářství v České republice směrem k cirkularitě.
■ Jste v Recoveře spokojeni s právní úpravou v oblasti alternativních paliv?
Oblast výroby alternativních paliv je nové upravená vyhláškou, která sice vykazuje drobné nedostatky hůře slučitelné s provozní praxí, nicméně velmi oceňujeme, že vyhláška vznikla a napomohla regulaci v této dříve vágně spravované oblasti.
■ Jak se jako generální ředitel společnosti, která usiluje o využití odpadů, díváte na skládky?
Z celkového množství asi 160 skládek v ČR jich Recovera provozuje pouze pět. Ano, orientujeme se především na využití odpadů. Presto vás možná překvapím, ale jsem si jistý, že se bez skládek ani po roce 2030 do jisté míry neobejdeme. Skládky budeme potřebovat pro celou řadu nevyužitelných průmyslových odpadů, zbytkových odpadů, které produkují právě zařízení pro energetické zpracování odpadů, a bude jen na správně nastavené legislativě a kontrole, aby se skládkovalo co nejméně a nedocházelo ke zneužívání nastavených pravidel. Extrémně důležité pro rozvoj moderních technologií pro recyklaci, energetiku a využití obecně bude udržení termínu omezení skládkování v roce 2030.Toto omezení je klíčové i z hlediska ochrany životního prostředí, protože právě ukládání biodegradovatelných materiálů je významným producentem metanu, což negativné působí na změnu klimatu.